Jdi na obsah Jdi na menu
 


17. kapitola

13. 11. 2017

Taylor s úsměvem přiběhla do prostorné kuchyně, která asi jako jediná nebyla zaplavená hosty a postavila se vedle Anne, která na něco hleděla ven francouzským oknem na zahradu. Blondýnka do ní s pobavením drkla.

„Máš krásnou oslavu, Anne! Myslíš, že bych mohla dostat číslo na tamtoho číšníka se zrzavými vlasy?“ zamrkala, jako by snad byla Anne její mamka a ne jen mamka jejího nejlepšího přítele, s kterým momentálně chodil její otec.

Anne se zasmála a věnovala Taylor malý naoko výchovný pohlavek. „To určitě. Víš aspoň, jak se jmenuje?“ natáhla se sama pro láhev s vínem a dolila si do svého baňatého poháru. Musela uznat, že jí Des zařídil krásnou oslavu a dárek v podobě jistě drahého přívěsku v podobě srdce z bílého zlata. Byl nádherný, a když jí ho muž předával a zapínal kolem krku, měla slzy v očích.

A potom dostala ne jen ona, ale i Des od Harryho s Louisem dvou týdenní pobyt na Maledivách, kam se vždycky chtěla podívat, ale nikdy se k tomu s Desem nedostali. To už slzy štěstí neudržela a nefalšovaně brečela, když ty dva objímala. Co na tom, že byl Louis jen o pár let mladší než ona sama. Byla to láska jejího syna a tomu nikdy neměla v plánu bránit. Láska si nevybírá. A navíc není důležité, aby se k sobě lidé věkově hodili, ale aby spolu byli šťastní. To bylo vždycky její moto, kterého se držela sama.

„Náhodou vím,“ ozvala se Taylor. „Jmenuje se Matt. A je rozkošný. Pořád se se mnou snaží flirtovat, Anne!“

„A není to náhodou naopak?“ zasmála se tmavovláska, protože věděla, že zrovna Matt, zrzavý mladý chlapec, je spíše stydlín, než aby sám o dívku bojoval.

Taylor se zachmuřila a usrkla se ze svého poháru s mojitem. „Vždyť je to jedno, ne?“

„Však já ti nic neříkám, mladá dámo, ale támhle máš otce, tak dávej bacha,“ ukázala skrz sklo, aby se tam donutila podívat i blondýnku, která ji předtím od toho krásného pohledu vyrušila.

Harry s Louisem jen v záři světel, jinak ve tmě, se už nějakou dobu v rytmu pomalé písničky pohupovali na trávě nedaleko bazénu, ale dál od všem ostatních hostů. Zajímavé na nich bylo, jak byli zahleděni jen do sebe. Zřejmě si i tiše povídali a sem tam se zasmáli. Tancovali oba bosí. Její syn držel své staršího přítele na bocích, po kterých sem tam přejel prsty až na pas a zase zpátky a starší brunet měl ruce kolem kudrnáčova krku.

Byla by to krásná fotka, kdyby je někdo vyfotil.

„Jdu je vyfotit, snad ještě vydrží chvíli,“ zamumlala Taylor, jako by Anne četla myšlenky a rychle se vypařila.

Starší žena se znovu zálibně usmála. Její malý synáček. Jediný. Kdo by jen řekl, že nakonec se z něho vyklube gay a přivede si domů staršího muže. Ale hodili se k sobě, o tom nebylo pochyb.

Anne nad sebou potřásla hlavou a radši opustila své rozjímavé myšlenky a šla se bavit s ostatními hosty. Byla to přece její oslava. Měla by si jí užít.

***

Naprosté ticho přerušilo a rozčeření vodní hladiny bazénu, kdy se Harry vynořil z pod vody přímo před Louisem. Ten jen seděl na jeho kraji, máchal si nohy v teplé vodě s ohrnutými kalhotami po kolena a hleděl do tmy ponořené zahrady.

Teď svůj pohled ale přesunul na mladíka, který se opřel předloktím o jeho stehna. Hosté už dávno odešli a rodiče i Taylor šli spát a tak tu byli úplně sami.

„Stále nejdeš do vody?“ zeptal se s úsměvem kudrnáč, jehož vlasy teď byli úplně rovné a ulíznuté vodou dozadu.

Louis se pousmál. „Stále se mě budeš ptát?“ zeptal se on na oplátku a zastrčil mokrý pramen Harrymu za ucho.

„No tak, lásko, Louisi, pojď ke mně.“

„Seš hrozný otrava, víš to?“ protočil Louis očima stále jen sedící. „A navíc to nebudu dělat v bazéně tvých rodičů!“ zazubil se jako sluníčko.

Harry se zachechtal. „Hm, prokoukls mě. Zásah přímo do černého. Ale i tak, můžeme se jen mazlit a líbat a-“

„Mlč už,“ smál se tiše Louis a přitom přiložil ruku na mladíkova ústa. Do dlaně vzápětí dostal mlaskavý polibek. „Tak fajn,“ rezignoval nakonec díky těm zeleným prosícím očím a stáhl ze sebe sako.

To bylo také jediné, co stihl, než si ho za lýtka stáhl Harry k sobě do bazénu a nechal Louisovy nohy omotat pevně kolem své hrudi, než ho vášnivě políbil. Díky tomuto gestu měl také pod vodou Louis jen nohy v džínách a skloněnou hlavu k polibkům, protože byl mnohem výš než Harry.

„Mohl jsi alespoň počkat!“ prohrábl se Louis mokrými Harryho vlasy se smíchem. Na naštvání nebyla nálada. Měl s tím navíc počítat. Byl to Harry. Nevyblázněný puberťák.

„Nemohl, potřeboval jsem tě u sebe,“ zamumlal zelenooký s jiskrou v očích, než je oba velice pomalu potopil pod hladinu. Až pod vodou nechal Louise sklouznout po svém těle níž, že měl muž nohy kolem jeho pasu a ruce obmotané kolem ramen, když se spolu vynořili. Bílé tričko se mu lepilo na tělo jako jeho hnědé vlasy k čelu.

„Už seš spokojený?“ olízl si Louis rty, po kterých mu stékala voda, a jednou rukou si vlasy z čela odhrnul. Nesnášel mokrou hlavu. Zřejmě měl ale smůlu.

„Naprosto,“ stiskl Harry půlky ve svých dlaních a tentokrát pomalu zamilovaně staršího muže políbil. „Miluju tě, Louisi. Strašně moc. Na nikom mi nezáleželo víc, než na tobě,“ zašeptal do protějších rtů a zahleděl se do modrých skelných očí.

Louis utáhl objetí paží kolem mladšího krku. A čelo přitiskl na to druhé. „Taky tě miluju, Harry… Každou minutou víc a víc.“

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář