Jdi na obsah Jdi na menu
 


3. kapitola

13. 11. 2017

O šest týdnů později Louis pochopil, že Harry Styles nebude jen týdenní poblouznění jeho dcery, ale zřejmě nějaká vážnější známost. Mladík se totiž u nich doma zkraje objevoval skoro každý den a po asi dvou týdnech se k nim prakticky nastěhoval. A Louis mlčel. Sice mu to bylo lehce proti srsti, ale byl moc měkký, aby své dceři odolal a tohle jí zakázal.

A tak místo sebe a jednoho krku navíc začal živit sebe a dva krky navíc. Co mu ale bylo více než k užitku, byla Harryho schopnost uvařit. Nejdříve si myslel, že ho šálí zrak, když přišel domů a na stole ho vždy čekala vynikající večeře, ale po pár dnech si zvykl a dokonce jídlo ocenil. Jeho žaludek alespoň tak výrazně neprotestoval.

Další věcí bylo, že Harry byl celkem slušný kluk, pokud ho mohl hodnotit podle víkendů a někdy odpoledne, když přišel z práce dříve domů. Vždy pomohl Taylor s úklidem, když jí o to jako otec požádal, ujal se vaření, chodil nakoupit a s Louisem samým vždy mluvil s úctou a vykal mu. Louis s ním po téhle stránce neměl žádný problém.

Díky tomu si také možná zvykl, že Harry spal s Taylor v pokoji a i v její posteli. Nevěděl proč, ale prostě tomu klukovi věřil, že si dají pozor. Jak totiž brzy zjistil, zakázat dceři sex, bylo jako jemu samotnému zakázat pít kafe. To znamenalo, že do Taylor mohl hučet, jak chtěl, ale nemělo to smysl.

Jedno mu ale vrtalo hlavou ve dne v noci. V práci, doma, na ulici, v obchodě, prostě všude. A to byly Harryho pohledy směřované jemu samotnému. Nejdříve si toho moc nevšímal, ale později zjistil, že kdykoliv byl s Harrym v jedné místnosti, mladík z něho skoro nezpustil oči. Stále si ho prohlížel těma svýma zelenýma očima, až sebou Louis kolikrát nepříjemně šil. A to se stávalo častěji a častěji. Harry se na Taylor usmíval, flirtoval s ní, skládal jí poklony, líbal ji, objímal a Louis nevěděl, co dalšího, ale lačné pohledy nevěnoval jí, ale jemu. Louisovi samotnému. A to mu vrtalo hlavou, protože nechápal.

Jako už mnohokrát předtím Louis vytáhl z kapsy od saka klíče a ten nejdelší zasunul do zámku dveří, aby mohl odemknout. Dveře se s lehkým naříkáním otevřely a připomněly se tak, že potřebují promazat.

Brunet si pro sebe pokýval hlavou s tím, že zítra to udělá, protože dnes už bylo pozdě. Přišel domu trochu později, než vlastně předpokládal. Táhlo už skoro na devátou.

S povzdechem skopl boty z unavených nohou po celodenní práci a nechal je za dveřmi jen tak ležet bez pořádného uklizení. Bylo mu to už jedno. Víkend bylo to jediné, co ho zajímalo.

Pomalu se rozešel chodbou a s překvapením vstoupil do kuchyně, kde se ještě svítilo. Následně sebou lehce trhnul. „Vyděsil si mě,“ zamumlal a odložil klíče na kuchyňský pult.

Harry se omluvně usmál. „To jsem nechtěl, omlouvám se,“ seděl dále u barového pultu a v dlaních si pohrával s telefonem. A co si tak Louis všiml, byl celý nějaký nervózní. Kousal se do rtu, uhýbal očima, nedokázal udržet ruce v klidu.

„Děje se něco?“ zeptal se proto tiše, aby nenarušil atmosféru a přešel k ledničce, odkud vytáhl krabici s džusem a několikrát si loknul.

„No,“ zaváhal Harry, „vlastně jo. Je mi to blbý, ale nechtěl byste se mnou povečeřet, pane Tomlinsone?“ zatěkal k němu kudrnovlasý mladík pohledem a svůj ret uvěznil v opravdu pevném stisku zubů.

Louis se na něho nechápavě otočil. „Cože?“ vrátil váhavě krabici do ledničky.

„Připravil jsem večeři pro mě a Taylor… Jenže ona mi před hodinou napsala, ať jí nečekám, že přespí u kamarádky. A ať vám to zároveň vyřídím. Nechce se mi to jídlo ale vyhazovat…“

Louis v ohromení pootevřel ústa dokořán. Tohle tedy nečekal ani v nejmenším. A to, co si jeho dcera dovolila, to už také překračovalo stanovené meze.

„Určitě stejně máte hlad, tak…“ znovu o poznání váhavěji promluvil Harry a olízl si horní ret.

Louis si povzdechl a potřásl hlavou. „Vlastně rád,“ pousmál se a po Harryho poděkování se přesunul ke stolu, který byl prostřený pro dva. Bílé talíře, skleničky na víno, svíčky, květiny, ubrousky. Nic z toho nechybělo. A bylo to krásné.

Harry s výraznou úlevou v postoji těla donesl ohřáté jídlo na stůl a nalil červené víno do skleniček na vysoké noze. Poté se sám posadil. „Tak dobrou chuť,“ popřál brunetovi naproti sobě a ujal se příboru.

„Dobrou chuť.“

Nakonec jedli mlčky. Napětí mezi nimi totiž tak úplně neodešlo, i když Louis sám nechápal proč. Nepadlo žádné slovo. Prostě nic. I když měl chuť Harrymu jídlo pochválit, nedokázal se přinutit ta slova vyslovit. Prostě to nešlo. Možná kvůli tomu, že na sobě opět cítil ten pronikavý pohled.

Prudce potřásl hlavou a odložil vidličku i nůž na okraj talíře. Lehce upil vína.

„Chutnalo vám alespoň?“ vyrušil ho z přemýšlení Harryho lehce chraplavý hlas. Zelené oči na něm nervózně visely.

Louis se donutil usmát. „Bylo to výborné.“ Konečně ta slova nechal přejít přes rty a opřel si předloktí o stůl. „Děkuju za pozvání,“ olízl si následně rychle rty a poté vstal od stolu, že uklidí alespoň talíře, když už nic.

Harry ale ihned vstal také. „To nemusíte, uklidím to!“ vyhrknul a chytil Louise za předloktí, což donutilo menšího muže sebou škubnout a ihned talíř pustit, aby se tak vzdálil doteku Harryho dlaně.

„No dobře,“ zamumlal trošku nejistě a svýma modrýma očima sledoval pohyby mladíka, který chodil s jeho dcerou. A který se teď absolutně nechoval na to, že chodí s jeho dcerou!

Louis prudce vydechl zadržovaný vzduch a rychle se rozešel ke dřezu, kde popadl nejbližší skleničku, natočil si studenou vodu a napil se. Styděl se za to, co si o Harrym myslel. On nebyl jeden z těch kluků, kteří podvádí, jen co se jim naskytne příležitost. To určitě. Vždyť ho znal. Šest týdnů…

Dvě paže se vynořily jakoby odnikud a pevně ho objali kolem břicha. Vyšší tělo se přitisklo na jeho záda. Louisovo srdce vynechalo několik úderů. „Harry, co to děláš?“ zeptal se třesoucím se hlasem.

Mladík si ho jako loutku přetočil v objetí čelem k sobě a z jeho výšky se zahleděl dolů do modrých nechápavých očí. „Vlastně to, co jsem chtěl udělat od prvního okamžiku, co jsem vás uviděl…“ zachraptěl uchváceně, načež zabořil jednu dlaň do oříškových vlasů na Louisově zátylku, za který si ho přidržel a lapil jeho rty v polibku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář