9. kapitola
Louis se lehce zavrtěl pod tenkou dekou, kterou je Harry přikryl. V bytě totiž byla docela zima a oni byli nazí a hlavně zpocení po tak náročné aktivitě, jakou jistě sex byl. Splašený dech se jim už naštěstí vrátil do normálu a Louis se tentokrát zcela vědomě a sám přitulil k mladšího chlapce boku. I přesto totiž, že byla pohovka široká, museli se uskromnit, a tak ležel Harry na zádech a Louis na boku přitulený k jeho tělu s hlavou na jeho hrudi, jako by byli nějaká zamilovaná dvojice po romantickém večeru při svíčkách.
„Litujete toho?“ zeptal se tiše Harry a dokonce se odvážil přejet prsty po nahých zádech svého milence.
Louis se zachvěl. „Možná by bylo lepší říct, že ano… Ale já říkám ne. Nelituju toho. A… možná by bylo lepší, kdybys mi prostě tykal vzhledem k tomu, že jsme spolu dvakrát spali…“ zamumlal tiše s pohledem upřeným ven na tmavnoucí oblohu.
Harry se šťastně usmál, aniž by to Louis viděl, a políbil muže do kaštanových rozcuchaných vlasů. Následně je jemně prohrábl. „Dobře.“
„A Harry?“ ozval se ještě Louis. „Neříkej to Taylor, prosím,“ nedělal si naděje, že by se jeho dcera s Harrym nestýkala. Věděl moc dobře, že stále byli přátelé, podle Taylor možná nejlepší, ale tohle by si mladík mohl nechat pro sebe. Zatím.
Harry si tiše povzdechl. „Dobře.“ Poté se na několik minut zase odmlčel a tak oba muži v jemném objetí leželi v tichosti. „Já, Louisi, chtěl bych se ti omluvit,“ začal váhavě poté. „Za to, jak blbě jsme to s Taylor vymysleli a… Prostě jsem ti nechtěl ublížit. Jen ses mi líbil, ale s Taylor jsme si mysleli, že s takovým mladým zajíčkem si prostě nic nezačneš, tak jsme to zkusili jinak. A za to se omlouvám. A… asi se taky omlouvám za to, jak moc mi na tobě záleží a-“
„Přestaň, Harry…“ přerušil řeč Louis a pomalu se vymotal z příjemného objetí. Tak trošku totiž začínal mít pocit, že ví, kam celá řeč vede. A ta dvě slova rozhodně z takhle mladých úst slyšet nechtěl. Posadil se a přelezl Harryho nohy, aby se mohl posadit na kraj pohovky a natáhnout si spodní prádlo, kterému mu Harry spolu s věcma přinesl z předsíně. Následně si natáhl tričko přes hlavu.
Harry se taky pomalu posadil, ale radši už nic neříkal. „Už jdeš?“ zeptal se jen.
„Musím. Taylor je doma sama a já už jsem měl dávno přijít z práce.“
„Takže tu není šance, že tě přemluvím…“
Louis se na mladíka zadíval. „To asi ne,“ potřásl jemně hlavou. Připadal si strašně ulepený od potu, ale musel rychle domů, tam si dá sprchu. Hezky pořádně dlouhou a horkou.
„A uvidíme se znovu?“ nehodlal se jen tak rychle Harry vzdát a sám se také odkryl a rychle si natáhl boxerky, aby nebyl nahý.
„Uvidíme.“
„Ale kdy?“ naléhal mladší muž.
Louis se záhadně pousmál. „Uvidíš,“ pohladil následně Harryho po tváři a znovu obdivoval jeho nádherné zelené oči. Nikdy nepotkal člověka s krásnějšíma. Silou vůle se donutil stočit zrak jinam a už celkově oblečený se postavil. „Měj se hezky, Harry,“ pousmál se, než se otočil a opustil obývák. V předsíni si nazul boty, popadl igelitku a následně opustil mladíkův bytu.
***
„Kde jsi byl?“ vybafla na něho Taylor během toho, co uklízel nákup do skříněk.
„V práci,“ řekl naprosto klidně a doufal, že je lepší lhář než jeho otec. Ten to nikdy neuměl.
Jeho dcera k němu následně rázně přešla a natočila si jeho obličej k sobě. „Měl bys toho nechat, tati. Vždyť se ničíš! Oči máš úplně červené z toho věčného koukání do počítače a navíc tam teď zůstáváš déle, než si zůstával. Jestli toho nenecháš, tak zkolabuješ!“ vyčetla mu starostlivě. Nechtěl už tohle dál zažívat. Bylo to strašné.
Louis si povzdechl. „Někdo ty reklamy dodělat musí, Tay.“
„Ale tak přece ne pořád jen ty! Vždyť je sakra jedenáct hodin večer! Vždyť za šest hodin ani ne zase vstáváš do práce a to nejsi ještě ani vykoupaný!“
„Taylor, nekřič,“ poprosil tiše Louis s jistou dávkou rezignace.
„Nech mi ten nákup tady a běž se umýt. A už nenakupuj, já to udělám! Ty se začni starat o své zdraví, nechci, abys skončil v nemocnici!“ vytrhla jemně Lousiovi pytlík s rohlíky z ruky. „Vím, kam patří. Běž,“ popohnala ho pryč kuchyně.
„Dobře,“ přikývl unaveně Louis. „Tak asi dobrou noc,“ zamumlal a opravdu opustil kuchyni, aby si konečně mohl dát slíbenou sprchu. Sice to neviděl na nic dlouhého, ale horká voda mu jistě bodne. Když už ne na bolavý zadek, tak určitě na bolavý krk.
***
„Tak co? Už sis někoho našel?“ vydechla mezi nádechy a výdechy za běhu blondýnka s ohonem a šťuchla loktem do vysokého mladíka po svém boku.
Harry se zaksichtil. „Já ti nevím,“ trhnul rameny. „Zrovna předevčírem jsem měla zajímavou návštěvu.“
„Nepovídej! Nějaké detaily?“ zasmála se Taylor.
„Ne. Nebudu ti totiž popisovat sex s tvym tátou,“ široce se za běhu usmál Harry.
Taylor prudce zastavila. „Cože?“ zeptala se, když se zastavil i Harry a otočil se k ní čelem. „Děláš si ze mě srandu? Můj tátou za tebou přišel?!“ povytáhla obočí.
Harry zavrtěl hlavou. „Tak úplně ne, ale… Slíbil jsem mu, že ti to neřeknu, takže mlč! Omylem jsem do něho večer vrazil a rozlil mu smetanu,“ pokrčil rameny a dal se alespoň do kroku, aby nestáli na jednou místě a nevychladli.
Taylor ho rychle následovala. „A? To nedává smysl! Jak jste se od smetany dostali k sexu?“
„To bys chtěla vědět, co?“ usmál se Harry a znovu se rozeběhl.
Taylor se zamračila. „Harolde!“